Kořenová čistírna odpadních vod

Kořenová čistírna odpadních vod je oblíbený a spolehlivý ekologický způsob čištění odpadních vod. Kořenových čistíren odpadních vod se u nás od roku 1990 postavilo asi 400. V čem spočívá princip a jaké jsou výhody provozu těchto čističek?

Existuje více typů kořenových čističek odpadních vod. U nás je nejrozšířenějším typem VKČ s horizontálním podpovrchovým průtokem. Možnosti použití kořenových čistíren jsou poměrně velké. Dají se použít jak u jednotlivých domů a restaurací, tak u vesnic a menších měst. Kromě samotného čištění odpadních vod poskytují kořenové čistírny také životní prostředí pro řadu druhů rostlin a živočichů.

Princip fungování

Kořenová čistírna funguje dvoustupňovým způsobem. Prvním stupněm je mechanické předčištění, které probíhá v septiku nebo štěrbinové nádrži – tento způsob čištění se používá zejména u rodinných domů. U větších sídel je nezbytné úplné mechanické předčištění, které tvoří česle, lapák písku, lapák tuků a olejů a usazovací nádrž.  Zde pak dochází k odstranění pevných nečistot.

Takto předčištěná voda je pak odváděna do kořenového (filtračního) lože, kde probíhá samotné dočištění.  Kořenové lože je dutina obsypaná nejčastěji štěrkopískem, ve kterém je vysazena mokřadní vegetace. Voda, která tímto ložem pomalu protéká, je čištěna pomocí mikrobiální činnosti na kořenech nebo v substrátu. Čistící efekt je důsledkem kombinace bakteriálního metabolismu a fyzikální sedimentace.  Princip fungování kořenové čističky je vlastně totožný s principem fungování mokřadů v přírodě, kde také dochází k samočistícímu efektu.

Vegetace

Samotná vegetace hraje u kořenových čistíren klíčovou roli. Vegetace totiž vytváří podmínky pro rozvoj mikroorganismů, jejichž činnost je pro proces čištění nejdůležitější. Rostliny dále snižují možnost eutrofizace (fosforem, dusíkem), protože využívají živiny obsažené v odpadních vodách. Dalším kladem je vytvoření příjemného mikroklimatu v okolí čističek. Plní také estetickou a krajinotvornou funkci.

K nejpoužívanějším rostlinám patří rákos obecný, chrastice rákosovitá, zblochan vodní, skřípenec jezerní nebo sítina rozkladitá.

R. K.

Příspěvek byl publikován v rubrice Archiv článků, Novinky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>