Ovocnářství, důležitá část ekologického zemědělství

Ovocné stromy již od nepaměti patří do naší krajiny. Tyto stromy mají několik důležitých funkcí. Nejvýznamnější důvod výsadby ovocných stromů v krajině byl jistě hospodářský. Stromy poskytují jedlé plody, které zvýšily rozmanitost lidského jídelníčku. Tyto plody však nekonzumují pouze lidé, ale slouží také jako potrava divoce žijící zvěře.

Další významná funkce je funkce krajinotvorná. Ovocné stromy utváří vzhled české a moravské krajiny již od raného středověku. První zmínky a první písemné doklady o zakládání ovocných porostů pochází z našeho území již z jedenáctého století. Byly zakládány ovocné sady, které byly jen extenzivně využívány a často sloužily i jako prostor pro pastvu dobytka. Tento stav vydržel až do počátku 20. století, kdy se pozvolna začalo přecházet na zemědělskou velkovýrobu.

Z krajiny začaly mizet malé extenzivní sady a byly nahrazovány porosty o obrovských výměrách. V těchto porostech již nebyla umožněna pastva dobytka a bylo na nich velmi intenzivně hospodařeno. Samozřejmostí bylo používání obrovského kvanta chemických přípravků. Tento způsob hospodaření vyháněl ze sadů volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny.

Ztrácela se nejen rozmanitost krajinných prvků, kdy mizela mozaika různě využívaných ploch. Snižovala se i diverzita volně rostoucích rostlin a divoce žijících živočichů, zejména hmyzu. Také se pěstoval jen úzký okruh ovocných druhů, což v konečném důsledku vedlo k výraznému druhovému ochuzení naší kulturní krajiny i našeho jídelníčku.

Podívejme se nyní na mimoprodukční funkci ovocných stromů v systémech ekologického zemědělství. Mimoprodukční funkce znamená, že produkce ovoce je méně důležitá (ovšem nezanedbatelná), než funkce stromového porostu v krajině. V ekologickém zemědělství se ovocné stromy nejčastěji vysazují na pole, výběhy zvířat a na pastviny.

Od toho se pak odvíjí jejich rozdílené funkce. Při výsadbě na pole se upřednostňují vysokokmenné stromy s pozdním nástupem plodivosti a nepravidelným výnosem ovoce. Jejich hlavní funkcí je funkce meliorační (snižují nasycenost půdního profilu vodou a zlepšují tak zemědělské vlastnosti půdy) a funkce protierozní. Na pastvinách a výbězích zvířat slouží k omezení eroze a poskytnutí stínu zvířatům.

Neméně důležitá je v těchto případech i funkce potravní. Zvířata konzumují na zem spadlé ovoce. Výraznou funkci krajinotvornou, protierozní, meliorační mají stromořadí vysázená kolem cest a vodních toků a nádrží. Rovněž takové porosty poskytují útočiště divoce žijícím zvířatům,

J. H.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Archiv článků, Novinky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>